Premiéra BMW

Člověk míní, život mění, řekla by možná jedna teta z mojí oblíbené knihy, kdyby mohla glosovat dění v našem týmu. Od posledního příspěvku na našem webu uběhla docela dlouhá doba, takže novinek v týmu je hodně. 

Tak například bmw konečně vyjelo do prvního závodu. I když byl to závod v uvozovkách - legendy jsou především demonstrační jízda, jak nám v Sosnové před startem připomínal Standa Kafka z komise závodů historiků Autoklubu ČR. Sám do Boleslavi přivezl provětrat jeden z největších klenotů, jaké kdy v závodním oddělení Škodovky vznikly - Škodu 200 RS. My jsme start v Rally Legends na Bohemce využili hlavně k vyzkoušení auta. To dopadlo dobře - až na malý zásek na druhé RZ s rozpadlým lankem plynu s autem nebyl žádný problém. Ono je ostatně pořád takové dost nedodělané. Je v něm ještě spousta sériových součástek - třeba převodovka, nesvorný diferenciál, řídící jednotka motoru, elektroinstalace nebo výfuk. Určitě je postupně předěláme do závodní podoby, ale už bylo zkrátka potřeba vyjet. Otestovat některé závodní komponenty i povzbudit vůli trávit ty desítky hodin v dílně :-).

Startu na Bohemce ale předcházely i jiné důležité události. Tou nejdůležitější je, že Petr se už před časem rozhodl pověsit spolujezdcování na hřebík a bavit se závoděním jinak - od volantu. Už loni s Pavlem oprášili Favorita a objeli spolu pár závodů v legendách, přičemž se za volantem střídali. Pavel ale není pro pravou sedačku tak úplně stavěný (což plně chápu :-)), takže do budoucna tenhle model fungovat nebude. Všichni tedy dneska řešíme stejný problém - hledáme spolujezdce. Nevíte o někom? :-)

Bohemka tak byla pro nás s Petrem společnou derniérou. Jako tradičně jsme si do poslední chvíle nebyli jistí, jestli auto stihneme připravit, ale nakonec jsme si řekli, že to riskneme a přihlásíme se. Když už to začalo vypadat nadějně, přišla nečekaná závada motoru - auto ve vyšších otáčkách kuckalo a nechtělo jet. Po dlouhém laborování se to nakonec podařilo odstranit náhradou originálních cívek s kabely za cívky přímo na svíčce. Jenže povedlo se to až ve středu večer před soutěží. V tu dobu zbývalo ještě dodělat ližinu a spoustu dalších maličkostí, takže jsme vytvořili nový nechtěný rekord - na soutěž jsme vyráželi ve čtvrtek ve dvě hodiny ráno. Po osvěžujícím tříhodinovém spánku v naší chalupě na Kokořínsku byly celodenní seznamovací jízdy docela maso.

Páteční Sosnová se pro legendy kvůli nezvládnutému harmonogramu zkrátila na jedno kolo jízdy ve vláčku, to za tu cestu do Lípy opravdu nestálo. V sobotu se začínalo Staroměstskou v centru Boleslavi. Někdo to kroužení mezi obrubníky v oblibě nemá, mně to nevadí, navíc jsou v Boleslavi i vyloženě hezké pasáže. Po pár stovkách metrů ale auto přestalo reagovat na plyn. Špatně jsme zajistili miniaturní matičku na konci lanka, takže se povolila a vypadla. Tak malá potvora navíc nikde jinde v autě není. Petr ale pohotově našel lustrsvorku na lanku odpojovače, kterou jsme to provizorně opravili a nakonec s tím odjeli celou soutěž. 

Pak následovala sekce pěti víceméně nových a především krásných RZ. Kvůli proměnlivému počasí jsme nasadili sice mokré, nicméně silně ojeté a hlavně asi jedenáct let staré pneumatiky, což se hned vzápětí ukázalo jako velká chyba. Tolik drobných i větších krizovek v jedné sekci dlouho nepamatuju. A to jsme jeli v podstatě jak s hnojem. Dlouhá pauza, nové auto a ještě naprosto nefunkční pneumatiky opravdu nejsou dobrá kombinace. Petr z toho byl dost rozladěný, ale příslib výměny obutí a rozumně voleného tempa ho trochu uchlácholil. Druhá sekce stejných RZ už byla bez krizí, novější mokré gumy s lepším vzorkem fungovaly o poznání lépe a to jezdecké nasazení bylo... no, posuďte sami z videa. 

Neděle byla pro legendy krátká a celá na suchu, jen v lesích zůstávalo pár vlhkých a kluzkých míst. Projeli jsme to dost opatrně. 

Bohemka byla letos co do tratí naprosto úžasná. Zajistit v dnešní době tolik nových a krásných úseků muselo organizátory stát spoustu energie. Páteční Sosnová se nepovedla hlavně pro diváky ČT a konec startovního pole soudobých aut. My jsme od toho nic nečekali a nakonec bychom udělali nejlíp, kdybychom ji úplně vynechali. Slyšel jsem i o nějakých přesunech v nedělním harmonogramu, ale nás se to nijak nedotklo. Držím organizátorům palce, aby se soutěž na letošní tratě mohla vrátit i příští rok.

Pozitivní na premiéře byl hlavně fakt, že auto vydrželo až do cíle. A po té sobotní první sekci, kdy se zdálo, že je to neřiditelná bestie, se nakonec ukázalo jako docela příjemně ovladatelný stroj. Zbývá na něm ještě spousta práce, ale věřím, že z něj uděláme konkurenceschopný závoďák. Dlouhá závodní pauza byla hodně znát, bojoval jsem s rozpisem, jistotou při brždění a nemohl najít správný rytmus. Doufám, že se to v dalších závodech zlepší :-).

Po zrušení domácí Příbramky pro nás letos připadá v úvahu asi už jen Vsetín. Uvidíme, jestli se podaří auto do té doby trochu vylepšit a hlavně najít vhodného spolujezdce. Kdyby ne, doufám, že do příští sezóny vyrazíme dříve a o něco ostřeji než letos. Držte nám palce.

Martin